5.12.2016 Petr Klempa

Postprocess? Simulace starých filmů? Nejistoty? Jdeme zprasit pleťovku!

dscf8635-3
Spousta lidí na mě v poslední době chodí s dotazy na můj postprocess. Honzayk se mě včera dokonce ptal, jestli o tom nenapíšu článek. A vzhledem k tomu, že jsem si celej minulej týden snažil vzpomenout na to, o čem jsem chtěl napsat novej týdenní článek, tak se mi tenhle jeho dotaz docela píchnul.
Nejsem velkým příznivcem toho prozrazovat svoje workflow, ale něco málo zkusím vysvětlit a popsat tak svoje způsoby. Třeba tak zodpovím na většinu otázek.

Chodí mi zprávy typu „Love it! Great colors!“  –  „wow , beautiful colors ! did you use any luts ??“  –  „Really great colors.“  –  „wonderful shot petr ! Love the coloring“  –  „moc se mi líbí jak upravuješ fotky. To je VSCO nebo TribeArchipelago?“  a tomu podobný.

Týká se to především mých posledních fotek s Evgenií (viz. článek) a nebo taky týhle, pro tento článek, tématický fotky.
Všechno se to motá hlavně okolo barev a ještě taky aby ne. V tom je celý to kouzlo. Pokusím se to vzít od základu a popřadě. Začnu presetama.

 

Co je preset?

Preset je soubor nastavení křivek, barevných profilů, expozice a vůbec všeho, co do něj autor uložil. Ten pak můžete aplikovat na jakoukoliv fotku, nebo i video. Takže když mám svůj preset „86“, kterej se mi líbí a chci v něm mít celej set fotek, co jsem teď udělal na jedný akci, tak ho prostě naaplikuju na všechny fotky.
A ty fotky tak díky tomu získají naprosto identický nastavení. Budou vypadat jednotně. Budou mít stejný HSL, stejný křivky, stejný zrno, stejný všechno.

Samozřejmě je pak musíte doladit co se týče celkový expozice a někdy třeba taky úplně nezafunguje automatická WB. Vždycky se musí fotka poladit. Ale preset, kterej jste si uložili před týdnem, vám usnadní práci a ušetří spoustu času.

Co je VSCO a Tribe Archipelago?

Tyhle dvě věci jsou balíky presetů. Jednoduchý. Jsou to zároveň ale balíky presetů napodobující vlastnosti starých filmů, který používali naši dědečkové ve svých starých zrcadlovkách (btw: ten foťák na fotce nahoře je po mým dědovi!). Poslední dobou to strašně frčí. Všichni fotky ženou skrz filtry a mnohý z nich mají právě za úkol simulovat starý filmy.

VSCO a Tribe Archipelago nepoužívám. Tribe Archipelago jsem vlastně do té doby, než mi byla tahle otázka položena, neznal (díky Vojtovi za rozšíření obzorů).
Pracuju se svýma vlastníma presetama, který jsem editoval v průběhu posledního roku a půl a díky tomu je tak pořád trochu vyvíjel a vylepšoval.
Abych ale nemlžil, VSCO znám vcelku důvěrně. Nicméně to, co VSCO nabízí, si člověk může víceméně udělat sám. Na druhou stranu těm, kteří si na VSCO ujíždí doporučuju sledovat jejich novinky. Je to už delší doba, ale na pár hodin (nebo dní, už nevím) nabídli jeden set zcela zdarma. No nevyužij toho.

Ve výsledku to pak vypadá nějak takto

Můj vlastní postprocess? Moje presety?

Stejně jako většinu lidí, i mě berou starý filmy. Jenže není tak snadný je napodobit a ono to vlastně ani pořádně nejde. Vždycky je v tom ruka toho člověka, kterej na tom dělá a nikdy dvě odlišný osoby neudělají stejnej preset, ikdyž se snaží o totéž.

Můj postprocess začíná na úplným začátku. Už ve foťáku. Fotím na Fujinu a už jen tohle samo o sobě znamená „jiný barvy“. Další věc – Fujinu mám nestále nastavenou na simulaci Classic Chrome, která má fajn pleťovku a jemný odstíny barev.

A teď ten poslední preset. Na přiloženým obrázku můžete vidět náhled seznamu mých presetů a jejich nový a novější verze, který čísluju jak divej. Ten preset, kterej tam vidíte a kterej zároveň ve výsledku můžete vidět na mých posledních fotkách, je založenej na barevným profilu Kodaku Gold. Tam mám pak upravený HSL, vlastní křivky, kontrast, tónování světlých a tmavých a v neposlední řadě zrno. Tohle všechno pak ovlivní fotku při použití presetu. A pak začíná ta manuální práce. Doladění WB, křivek, expozice, stínů, světel a dalších věcí. Ale na HSL se už snažím sahat minimálně, protože by mi to pak mohlo rozbít už tak rozbitou „simulaci filmu“.

Proč „už tak rozbitou simulaci filmu“? Protože nikdy to není 100% perfektní, dokud to na ten film opravdu nevyfotíte.

A proč je v titulku něco o „prasení pleťovky“?

Protože když se snažím zachovat barvy tak, aby co nejlíp odpovídaly starýmu filmu, tak si s nima nemůžu hrát jak se mi zlíbí, ne? A ten preset ji vždycky udělá „jinou“. Na druhou stranu – já byl na pleťovku vždycky hroznej pes, ale poslední půlrok zjišťuju, že zbytečně. Zrovna Kodak Gold má pleťovku docela oranžovou a vůbec mi to nevadí. Je to prostě vlastnost. Jak to vidíte vy?

No a co znamenaj ty „nejistoty“?

Na závěr se můžu svěřit s tím, že jsem se dlouho bál vystoupit z davu a předvést tak tenhle svůj poslední preset, ačkoliv se mi hrozně líbil. Dneska můžu říct, že to bylo naprosto zbytečný. Po tom, co jsem na net plesknul tuhle streetovou fotku s tím silnějším postprocessem, se ozvala spousta lidí ohledně skvělých barev a kontrastu. Byla to taková dvojí zkouška. Líbil se mi postprocess, i styl fotky. Jen jsem věděl, že pokud si v ní publikum nenajde to svoje, neuvidí tam vlastně nic. A já tam viděl a vidím v ní prostě něco víc a myslím si, že každej si musí najít to svoje. Takže jsem zkoušel reakce jak na celkovej postprocess, tak na tu fotku jako takovou. A dopadlo to skvěle.

Hromada lidí tu fotku fakt vůbec nepochopila a neměla k ní co říct – spíš tím chci říct, že se našla spousta lidí, kteří tu fotku neocenili, protože je vůbec nezaujala. Nevnímali ji tak jako já. Další skupině lidí se ale líbila. A já jsem ve výsledku šťastnej, že na ni lidi takhle zmateně působí. Baví mě to.dscf8328Moje nejistoty pak zcela vyvrátil poslední portrétní set o kterým jsem psal v předchozím článku. Na fotky jsem dostal fakt skvělý feedbacky a způsobily zajímavej „poprask“ na jednom uzavřeným mezinárodním fóru, kde jsem si chtěl vyzkoušet reakce publika.

Takže co z toho plyne? Nepotřebujete VSCO, ani Tribe Archipelago. Dělejte si to po svým a cpěte to lidem pod nos. Tady je ještě pár fotek s tím samým presetem.dscf0275-2

dscf8327

dscf8343

Zajímá vás něco o čem jsem se nezmínil, nebo k tomu prostě máte co říct? Tak nebuďte labutě a pište.

Tagged: