17.12.2016 Petr Klempa

Proč zrovna Fujifilm?

Otázky typu „s čím fotíš?“, nebo „jakej máš foťák“ mě pronásledovaly vždycky, ale poslední rok víc a víc. Obvykle to bylo o tom „s čím fotíš“ a pak se to posunulo na „Fujifilm? To neznám – co to je?“, nebo „proč zrovna Fujifilm?“.

A teď už to nabralo podobu „napiš o tom článek“.

pc150020

Už teď na začátku mám pocit, že tenhle článek bude jeden z těch delších. Sice mi příjde jako hrozný klišé se vypisovat o tom proč tohle, tamto a co mě k tomu vedlo, když to už udělala hromada lidí dávno předemnou a důvody budou vesměs srovnatelný, ale když je o to takovej zájem, tak jsem si řekl – tak jo. Vezmu to ale trochu jinak. Všichni lidi píšou o tom jak se do Fujiny zamilovali a jaká je to vášeň a já nevím co ještě … pro mě je foťák spotřební zboží a tak prosím nečekejte podobný love story.

Samozřejmě to není tak, že bych jako k prvnímu foťáku přičuchl k Fujině a od tý doby pracoval jen s ní. Rukama mi na úplným začátku prošel nějakej plastovej foťák na film, kterej mi naši dali na školní výlet do Telče, odkud jsem si odnesl asi 80% filmu fotek kachen. To víte, pohyb – na filmu nevíte jestli se fotka povedla, tak se pojistíte. Dodnes, když si na to někdo vzpomene, to mám na talíři.

dscf8950

Časy s 50D

Každopádně pak přišly digitály a naši jich pár prostřídali. A já s nimi. Ale tou dobou mě focení moc nebralo. Bavilo, ale foťák jsem bral do ruky jen když se někam jelo. Nejvíc jsem toho pak nafotil s Lumixem. Bylo to tuším nějaký starý LXko s optikou od Leicy. V tý době to bylo něco – a ještě pořád se to vešlo do kapsy.
Potom jsem chvíli něco zkoušel s Nikonem. To už byla zrcadlovka (D3000). A strašně mi sedla co se ergonomie a ovládání týče. Pamatuju si, že při přechodu na Canon jsem trochu trpěl a chyběly mi na 50D některý ovladače na svým místě. Canon to má holt jinak – ale zase má Magic Lantern.

Ale abych moc nemlžil, už tou dobou se tam někde za tím vším mihotala Fujina. Začalo to s Tomem Mikulou a Pavlem Schlemmerem. Pavel mě oslovil na svý přednášce a trochu mi nasadil brouka do hlavy. Ne kvůli technice, to už stihl udělat Tomáš. Ale spíš kvůli celýmu pohled na svět a přístupu k němu. No a Tom, můj bývalý spolužák na katedře, všude lítal s malým kompaktem na karabině u pásku. Vypadalo to hezky, bylo to stříbrný, vypadalo to jako starej foťák a fotky z toho lezly parádní. Byla to X100.

A tak jsem začal zase já – „s tím to fotíš?“, „proč zrovna Fujifilm“?

Něco málo mi o tom řekl, na chvilku mi to dal do ruky a líbilo se mi to. Ale že by mě to zaujalo a přimělo uvažovat o změně, to ani v nejmenším. To bylo to v době Nikonu. Pak jsme jeli na trip na Slovensko kde s tím taky všude běhal, ale co … bylo mi to fuk.

dsc_0197
O nějakou dobu později, když jsem měl fotit koncert, mi svou X100 půjčil ať si ji vyzkouším. Nedělal jsem si velký naděje a měl jsem za to, že všechno nafotím Nikonem a Fujina bude jen na nějaký hraní. Ale dopadlo to tak, že drtivou většinu jsem nafotil právě s tím malým prckem. A vůbec mi nevadilo to, pro mě podivný, ohnisko (23mm – 35mm na kino). A to byl nejspíš ten zlom. Teda ne – to bylo naťuknutí. Zlom přišel druhej den, když jsem viděl fotky na počítači. To byl ten zlom.

Začal jsem googlit, hledat info a vyloženě studovat celej systém X a hlavně ten jejich šílenej sensor X-Trans. Zjistil jsem si jak přesně to funguje, všechno možný o architektuře čipu, doplnil jsem si info o historii firmy a … no ve zkratce jsem se o tom dověděl všechno. A líbilo se mi co jsem se doveděl, protože se zdálo, že Fujina by dokázala vyřešit většinu problémů, se kterýma jsem se tou dobou potýkal. Ať už byla řeč o možnosti fotit na vysoký hodnoty ISA, barevný podání a nebo hromady, ale opravdu hromady odpadu.

Tou dobou dokonce měla vyjít X-T1 a když jsem si prohlížel specifikace, tak jsem u toho fakt slintal. Každopádně už tou dobou jsem byl rozhodnutej pro Canon a Fujifilm jsem si jen tak ze srandy datoval na „za dva roky“. Jénže … přišel Canon, bylo to fajn, ale do toho se pořád nějak motala Fujina. Navíc strašně rád fotím na starý manuální skla a elektronickej hledáček je k tomu jak stvořenej. Fujina se mi teda sem tam se mi dostala do ruky, něco jsem na ni nafotil a vždycky jsem naznal, že je to fakt vymakaný. A bylo úplně jedno jestli to byla X100, X-E1, nebo Pro.

dscf8950

X-Pro1 a Carl Zeiss

Potom se měl kupovat novej foťák pro tehdejší přítelkyni (který mimochodem vděčím za podporu co se mýho focení týče) a ve vzduchu visel Olympus, do kterýho byla docela nadšená. Ačkoliv dělá Olympus skvělý foťáky, tak já do toho zas tak nadšenej nebyl, ale fajn – hledali jsme to nejlepší v dostupný cenový relaci. A já jen tak bokem pokukoval po Fujině která by mohla Olympus zadupat jak cenou, tak kvalitou. S tou cenou se to sice moc nepovedlo, ale stejně. Nahrál mi do toho cashback, kterej tou dobou skoro končil a už to bylo doma. Byl to set X-Pro1 se dvěma širšíma sklama a stálo to za to. Dodnes je mi vděčná, že jsem ji k tomu přetáhl.

„Bohužel“ to pro mě znamenalo už téměř jistej přechod k Fujině. A ačkoliv jsem plánoval přikoupit novou ARTovou Sigmu ke Canonu, nakonec jsem se hecnul a peníze na sklo složil na úplně jinou hromádku. Fujina totiž byla neustále někde poblíž a nedalo se před tím schovat.

No a dneska se tomu už musím smát, protože když jsem si o X-T1 ze srandy říkal „za dva roky“, tak ono to tak opravdu nějak bylo.

Tohle celý je samozřejmě hodně zkrácená verze příběhu, jenže o tom tenhle článek není a kdybych měl na všechno vzpomínat, tak bych vás tady tím asi unudil k smrti.

 

dscf8950

X-T1

Takže proč já a Fujifilm?

  • X-Trans
  • Díky architektuře snímače si můžu dovolit pálit na vysoký ISO bez sebemenšího zaváhání.

  • Barevný podání
  • Už nemusím řešit pleťovku a jiný podivný barvy – úspora času.

  • Kvalita skel
  • Pálím na plnou díru a nemusím se bát o aberaci, nebo že by snad fotka nebyla ostrá.

  • Váha a rozměry
  • Nebolí mě záda a mám menší brašnu.

  • Elektronickej hledáček
  • Elektronickej hledáček je prostě elektronickej hledáček – nejen další úspora času.

  • Jistota (minimum odpadu)
  • Šetřím místo na disku, ale hlavně čas.

  • Přístup k inovacím
  • Strašně boží je přístup k feedbacku uživatelů ze strany výrobce. Všechny možný neduhy a nedokonalosti ve Fujifilmu prostě vychytali a posunuli to zase o level výš. T2 je toho důkazem.

 

Takže když to shrnu, tak jde nahoru obrazová kvalita, ale hlavně mi Fujina šetří čas.

dscf0255

X-T1

Pokud bych se měl zaměřit to špatný, který si s sebou nesu od přechodu ze zrcadlovky k bez, tak na prvním místě asi zmíním výdrž baterky. Vlastně ne, to popisuju špatně. Výdrž baterky je v pořádku, ale její kapacita ne. Bezzracadlovky mají snad až třikrát větší spotřebu energie než zrcadlovky a pro lidi, kteří přecházejí podobně jak tomu bylo u mě vždycky trpí.

Chápu, zvětšila by se baterka, zvětšilo by se i tělo. Ale třeba by se to dalo využít ve prospěch většího gripu, ne? Nevím … možná jsem jenom rozmazlenej.

pc150035

Baví mě ale sledovat reakce. Jak jsem psal na začátku o otázkách, který mi jsou často kladeny, tak jednu z nich mi už někdy dávno položil autor značky EXPit Thru Lens, Tomáš Felcman, o kterým jsem se zmiňoval v článku o FotoŠkoda Festivalu.

Zrovna on, kterej odvádí tak dobrou práci, sledoval mou tvorbu a všímal si různých změn při mým dlouhým přechodu na jinej systém. Zaznamenal změny barev, který se mu dost líbily a tak se začal zajímat.
Představil jsem mu to, na Festu položil do ruky a zrovna včera jsem byl pracovně v Praze a když už jsem měl vyrazit zase zpět směr Olomouc, najednou koukám a vidím zprávu od něj. Tak jsem to otočil na patě, potkali jsme se a zase jsem ho viděl celýho vysmátýho, tentokrát se svou vlastní T2.
Jsem zvědavej jak mu to sedne a fakt se těším na jeho první set fotek na Fujině.

Tagged: