23.3.2017 Petr Klempa

X100F – na dosah dokonalosti

Koncept série X100 od Fujifilmu jsem vždycky považoval za dokonalej. A myslím, že se najdou jedinci, kteří by se mnou mohli souhlasit. Koncept se od realizace ale často liší a když si vzpomenu na první model týhle série pod označením X100, tak se pousměju. Proč? Protože dneska je tady už čtvrtá generace a ta je na takovým levlu, o kterým se nám před pár lety ani nesnilo.

DSCF9229

V článku s názvem „Proč zrovna Fujifilm?“ jsem se před pár měsíci rozepisoval o tom, co mě vůbec přivedlo k Fuji. A shodou okolností to měl na svědomí právě první model série X100. Fujifilm X100 – kompaktní tělo s APS-C snímačem, s tichou závěrkou uvnitř 23/2 skla, vnitřním ND filtrem a hybridním hledáčkem v retro designu. Malá, nenápadná krabička, jako stvořená pro street, reportáž a cestování. Je to deníček. Je to něco, díky čemu nepříjdete o fotky, o který přicházíte se zrcadlovkou v báglu, kterej se vám válí doma v obýváku. Protože tohle je něco, co si vezmete na cesty, ale i po městě. Proč? Protože není zbytečnou přítěží.

Ačkoliv říkám, že fototechnika je pro mě jen spotřební zboží a pouhej nástroj,  tak původní, ta úplně nejstarší X100, pro mě přecejen představuje srdcovou záležitost. Je to přesně ten foťák, kterej bych si postavil na poličku vedle starýho Pentaconu po dědovi.

Když tady sepisuju článek a koukám přitom na to tělo, už mě ani nenapadá, co by mohli Japonci vymyslet příště.

DSCF0044

Od prvního modelu X100 je to už sedm let. Postupně přicházeli nástupci X100S a X100T. Koncept se zachovával, jen možnosti techniky šly nahoru. Pořád ale sem tam něco pokulhávalo. A dneska? Dneska je nejvyšším modelem týhle série model X100F. A já jsem s naprostým klidem na duši schopen říct, že tohle je konečně X-stovka, za kterou se nemusím ani v nejmenším stydět a o kterou se můžu opřít i v nouzi nejvyšší.

DSCF9240

Kde předchozí modely tak trochu pokulhávaly, tak tam eFko fakt válí. Stovka dostala novej processor X-Processor Pro, kterým jsou osazený největší vlajkový lodě současnosti X-T2 a X-Pro2 (GFX nevyjímaje). To znamená, že foťák je ten extrémně rychlej a už se jen tak nezakucká. Je stejně rychlej jako X-T2, což je aktuálně největší tahoun Fujifilmu. Zvládá bez problému 8fps při kontinuálu a společně s výkonem processoru přibyla i filmová simulace Acros, kterej předchozí modely processorů nevzvládají, vzhledem k dynamice zrna, který Acros dopočítává vzhledem ke kontrastnosti scény.
Společně s processorem tu je i novej snímač X-Trans III o 24 megapixelech, díky kterýmu můžu jít s hodnotama ISO zase o další dva levly výš, aniž bych riskoval, že budu mít z fotek úplný pískoviště.

Tyhle dvě novinky pospolu dělají z tý malý krabičky rychlý monstrum o skvělý obrazový kvalitě. Objektiv, 23mm f/2.0, zůstal původní už od prvního modelu série a ještě pořád má dostatečný rezervy, vzhledem ke snímači.

DSCF9233

Další novinka, kterou hodnotím víc než kladně je joystick. Dostaly ho i vlajkový lodě X-T2/Pro2 a je to jeden z největších a nejlepších počinů co se týče změn ovládání. Díky tomu je teď volba ostřících bodů skutečně použitelná, protože doposud to byl jen zbytečně zdlouhavej proces, díky kterýmu jsem mnohdy přišel o důležitej moment, kterej jsem potřeboval zachytit. Teď? Rychlovka a žádnej stress.

Celkově se ovládací prvky zlepšily a přesunuly na pravou stranu těla, takže X100F s trochou nadsázky lze obsluhovat jen jednou rukou, podobně jako novou X-Pro2.

DSCF9246

A třetí, z mýho pohledu, skvělá věc – baterky. X100F už totiž cucá stejný baterky jako jakejkoliv jinej foťák z X-series. Tzn. stejný baterky jako do T2/Pro2, atd. Ty jsou zároveň nově líp oplášťovaný, takže zaznamenávaj větší výdrž v extrémních podmínkách.

DSCF9245

Jinak je tu ještě jedna nová věc, co se provedení týče. Je tu novej volič na ISO, kterej se mechanismem shodnej s tím, co nese Pro2. Je schovanej ve voliči času, což já osobně neshledávám za pozitivní, ba naopak. Nesnáším to. Je to krkolomný a pomalý. Kroužek okolo voliče času se musí zvednout a pak otočit. Problém je v tom, že to není moc snadný vzhledem k velikosti voliče a navíc ISO změníte tak max. o pět kroků. Pak musíte ovladač znovu přechytit, vytáhnout a točit. Vopruz.

Na druhou stranu lidem, kteří vědí, že s Fujinou ISO řešit nemusí a fotí na automatiku, kterou mají přednastavenou do určitých hodnot … je to prostě šumák.

DSCF9255

No… a druhá věc, která mi není sympatická, je hledáček. On není špatnej, ne že ne. Jenže pro někoho, kdo dlouhou dobu fotí na T1, je těžký zklamání pak pozorovat scénu skrze něco jinýho. Proč? Protože hledáček v T1/2 je prostě monstrózní a to mi chybí. A není to jen o velikosti, ale i o kvalitě zobrazení. Hledáček T1/2 mi pocitově příjde mnohem kvalitnější, ostřejší a kontrastnější. Je to jako když se celej život díváte na Retinu a pak si koupíte notebook s TN panelem. Ouvej …

Ale ani tak mě to neodradí od toho, abych se toho vzdal, protože tenhle foťák – ten je fakt skvělej. A dokonalosti je teď už opravdu na dosah. Tím vším samozřejmě nechci říct, že čím nadupanější dělo, tím lepší. To vůbec ne. X100F není dokonalá protože je nejnovější a nejdražší. Jde o koncept. O to, co ten foťák představuje a nabízí. Technická stránka toho foťáku je taky důležitá, ale i první X100 byla skvělá právě proto, co vůbec byla zač. Tohle je prostě přesně ten foťák, kterej si vezmete do kapsy na cestu. Jak jsem o tom psal nahoře. Dokonalej, univerzální kompakt. A že nemá vyměnitelný objektivy? No však o tom to je! Protože jak říká můj kamarád, Tom Mikula, prostě „držíš hubu a fotíš“.
Je to prostě o tom, že člověk nepřemýšlí nad tím, jestli na bajonet narvat delší, nebo kratší sklo. Jestli zazoomovat, nebo ne. Není tu totiž nic, co by člověka rozptylovalo a tak má čistou hlavu. Může se totiž soustředit jen na tu scénu, na tu fotku. A společně s tím příchází všechno okolo. Zkuste někdy vypadnout z baráku a vzít s sebou jen jedno sklo..

Na závěr už můžu jenom přidat skvělý video o X100F, který má na svědomí Vojta Hurych s Markem Veselým.
Vojta je zároveň Fujifilm ambassadorem X100F, podrobil ji testování v předprodukčním stavu a sám o ní napsal článek, takže koho zajímá víc, do toho – tady je.

Tagged: